Informace o místní akční skupině a regionu

MAS Sdružení Západní Krušnohoří
Název místní akční skupiny
Okres Chomutov (Kraj Ústecký)
Účel místní akční skupiny Posilování spolupráce ziskového a neziskového sektoru, včetně místních samospráv, na místní úrovni
Právní forma občanské sdružení
26999935
Datum registrace 27.5.2005
Sídlo Vejprty
Ulice a č. popisné/č. orientační Máchova 31/15
Obec/Pošta Vejprty
PSČ 431 91
Telefon
Fax 474 386 573
Mobil 732 762 789
E-mail info@maskaszk.cz
dufkova@oakchomutov.cz
katka@agrorelax.cz
Vlastní www stránky www.maskaszk.cz
Fiše strategického plánu LEADER
1)Trvale udržitelný rozvoj místního hospodářství a zemědělství, včetně lesnictví a vodního hospodářství

2) Zvyšování podílu turistiky a agroturistiky na hospodářství dané oblasti

3)Rozvoj lidských zdrojů, místní společnosti, kultury a sportu

4)Zvyšování atraktivity území pro bydlení s cílem udržet a přilákat další obyvatelstvo

5) Obnova technické infrastruktury a ochrana životního prostředí. vč. využívání obnovitelných zdrojů energie

LEADER+
Hlavní téma skupiny Co nejlepší využití místních přírodních a kulturních zdrojů (s vazbou na program Natura 2000)
Jiné téma
Cílová skupina




cílovou skupinou je veškeré obyvatelstvo mikroregionu, se zaměřením na zlepšení kvality života životních podmínek v mikroregionu
Rozvojová strategie
Kdo ji schválil Členská schůze
Datum schválení 11.10.2007
Rozvojová strategie http://www.maskaszk.cz/07/LEADER/strategie/Strategie_MAS_SZK_2008-2013-final.pdf
Zájem spolupracovat se zahraničními MAS (LAG)
SRN, Slovensko, Rakousko
Hlavní kontaktní osoba Hana Dufková, předsedkyně VV, manažerka
Telefon (mobil) 73 7177 432
E-mail info@maskaszk.cz
Další kontaktní osoba Kateřina Dufková, sekretariát
Telefon (mobil)
E-mail
Zařazení MAS do LEADER
POV 2003
POV 2004
POV 2005
POV 2006
LEADER ČR 2004
LEADER ČR 2005
LEADER ČR 2006
LEADER ČR 2007
LEADER+ 2005-6 (realizace strategie)
LEADER+ 2005-6 (osvojování schopností)
1. výzva LEADER 2007-2013- žádosti
1. výzva LEADER 2007-2013 - schválené dotace
2. výzva LEADER 2007-2013- žádosti
2. výzva LEADER 2007-2013 - schválené dotace
Národní síť MAS
projekty spolupráce 5. kolo
projekty spolupráce 7. kolo
projekty spolupráce 8. kolo
projekty spolupráce 10. kolo
projekty spolupráce 13. kolo
projekty spolupráce 15. kolo
projekty spolupráce 17. kolo
projekty spolupráce 19. kolo
Kontakt na osobu, která je schopna za MAS komunikovat
Jazyk Jméno Funkce Telefon Fax E-mail
EN Hana Dufková 737177432 474386573 info@maskaszk.cz
DE
EN
Spolupráce se zahraničními partnery
Podrobné informace
1) Region Hranice mikroregionu kopírují na západě hranice původního okresu Chomutov a zároveň státní hranice se SRN, na severu i východě kopírují hranice původního okresu Chomutov s tím, že zde připojily obce Nová Ves v Horách a Hora Svaté Kateřiny patřící do původního okresu Most. Na jihu je mikroregion Západní Krušnohoří ohraničen územím mikroregionů Koridor a Údlicko. Administrativně je oblast vymezena jako 31 obcí a měst - Bílence, Blatno, Boleboř, Černovice, Droužkovice, Hora Svatého Šebestiána, Hora Svaté Kateřiny, Hrušovany, Jirkov, Kalek, Klášterec nad Ohří, Kovářská, Kryštofovy Hamry, Křimov, Loučná, Málkov, Měděnec, Místo, Nezabylice, Nová Ves v Horách, Okounov, Otvice, Spořice, Strupčice, Údlice, Vejprty, Vrskmaň, Všehrdy, Všestudy, Výsluní a Vysoká Pec. Charakteristika jednotného charakteru mikroregionu Jednotný charakter ve vztahu k ústřednímu tématu „Posílení místního ekonomického prostředí a zhodnocení místní produkce“ dokládají již popsané skutečnosti a závěrem lze konstatovat, že mikroregion Západní Krušnohoří je jako celek charakteristický zejména těmito skutečnostmi: • Hustota osídlení je v porovnání s krajským i republikovým průměrem velmi nízká. • Vzdělanost obyvatelstva je v porovnání s republikovým a krajským průměrem podstatně horší, vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je 2,5x méně než je republikový průměr, na druhou stranu je zde 2,5x více obyvatel bez vzdělání. • Nezaměstnanost obyvatel je zde v porovnání s republikovým i krajským průměrem opět podstatně vyšší. • Vývoj průměrných mezd v mikroregionu nedosahuje ani zdaleka republikového průměru, opět je i pod úrovní průměru v Ústeckém kraji. Průměrné mzdy v zemědělství a lesnictví jsou taktéž pod republikovou i krajskou úrovní. • Životní prostředí je značně poznamenáno vlivem existence tepelných elektráren (exhalace a jejich vliv na životní prostředí) i důlní činností v oblasti (měsíční krajina, následné rekultivace). • I přes tato negativa má oblast vysoký potenciál v množství zajímavých a chráněných krajinných prvků, od ptačích lokalit, přes evropsky významné oblasti po maloplošná chráněná území s výskytem vzácných rostlin i živočichů. • V oblasti je mnoho kulturních památek – i zde je potenciál pro další rozvoj mikroregionu. • Životní podmínky obyvatel mikroregionu jsou těžší než v rámci jiných oblastí republiky a to díky nadmořské výšce, špatné dopravní obslužnosti zejména v horských oblastech, již zmiňované vysoké nezaměstnanosti, v horských oblastech ve vyšších životních nákladech (dlouhé topné období a pod.), horší dostupnosti zdravotní péče, horší dostupnosti kvalitního vzdělání a to i na úrovni základních škol apod. Pro zajištění vypovídací schopnosti použitých údajů jsou všechny číselné údaje převzaté ze statistiky ČSÚ podle SLBD v roce 2001. 2)PartnerstvíMístní akční skupina vznikla počátkem roku 2005, registrována byla Ministerstvem vnitra dne 27. května 2005 pod č.j. VS/1-1/60 996/05-R a bylo jí přiděleno IČ 269 99 935. MAS má právní formu občanské sdružení. Vznikla z iniciativy zemědělské a neziskové sféry, mezi prvními jejími členy je také Okresní agrární komora, což je možné považovat za velmi významnou skutečnost. Na tvorbě Strategického rozvojového cíle spolupracoval jak ziskový, tak i neziskový sektor. Na rozdíl od zkušeností jiných MAS je zde aktivní přístup některých zemědělských podnikatelů i neziskového subjektu. Tato skupina partnerů byla iniciátorem založení MAS a propagace iniciativy LEADER v daném mikroregionu. Místní samosprávy zpočátku zřejmě neměly v projekt dostatek důvěry, ale díky aktivitě MAS a její pravidelné činnosti, informování všech obecních úřadů o činnosti (i nečlenů) se zájem o činnost MAS začíná zvyšovat i ze strany obcí. Principy a cíle definované ve Strategii jsou vymezeny všeobecnými pravidly LEADER uplatňovanými v ČR a vychází z diskuse členů MAS. Ti se rozhodli prostřednictvím realizace konkrétních projektů naplňovat strategický rozvojový cíl pro léta 2008 – 2013, kterým je „Zvýšení atraktivity regionu, posílení místního ekonomického prostředí a zhodnocení místní produkce“. Jako nástroj pro naplnění strategického cíle bylo definováno celkem pět opatření (Fichí). Rozdělení odpovědnosti vychází ze stanov Sdružení Západní Krušnohoří. Strukturu společnosti tvoří: A) Valná hromada B) Výkonný výbor C) Revizní komise Programový výbor Programový výbor bude plnit funkci stanovenou pravidly LEADER, a to zejména: - zpracovat programové záměry MAS a kritéria hodnocení projektů pro Výběrovou komisi; - vybírat typy projektů; - konzultovat výběr projektů s Výběrovou komisí; - schvalovat výběr projektů provedený Výběrovou komisí a schválený výběr předávat ke schválení valné hromadě, příp. neschválený výběr předávat zpět Výběrové komisi se svými připomínkami k doplnění; - podávat přihlášku do PRV, prioritní osy IV.; - provádět další související činnosti. Výběrová komise Výběrová komise, do jejíž působnosti patří zejména provádění činnosti Výběrové komise ve smyslu pravidel programu LEADER, bude: - Třídit, hodnotit a vybírat projekty předložené žadateli - Předkládat výběr projektů ke schválení Programovému výboru - Provádět další související činnosti Monitorovací výbor Úlohou monitorovacího výboru bude zejména kontrola transparentnosti všech činností Programového výboru a Výběrové komise. Projektový manažer: Funkci projektového manažera MAS bude vykonávat předsedkyně sdružení. Úlohou Projektového manažera je jednat za sdružení zejména v oblastech projektového řízení a administrativních záležitostech s tím souvisejících. Jeho úlohou též bude svolávat a řídit jednání orgánů podílejících se výběrů projektů 3)Rozvojová strategie 5.1 Základní strategické linie pro územní rozvoj MAS již zmiňovaným přírodním bariérám v některých obcích zcela nevyhovující. Technická infrastruZákladní strategická linie vychází ze SWOT analýzy. Pro celkový rozvoj je nutností oživení venkovského prostředí na území MAS v oblasti občanské vybavenosti, nabídky cestovního ruchu a zlepšení životního prostředí, a to vše prostřednictvím oživení ekonomiky. Dlouhodobá strategická vize: 1) Mikroregion cestovního ruchu s přírodním bohatstvím, historickým dědictvím, kvalitním lidským potenciálem, jehož rozvoj respektuje tradice a staví na zásadách pro trvale udržitelný rozvoj klíčových oblastí, a to s maximální šetrností vůči životnímu prostředí. 2) Území pro trvalé bydlení vytvářející zázemí měst, umožňující návštěvníkům rekreaci zaměřenou na aktivní turistiku a volnočasové a sportovní vyžití mladých lidí z celého mikroregionu. Ze strategické vize vycházejí předložené prioritní osy, které budou základním východiskem Strategie v delším časové horizontu. Výše uvedené strategické vize bude dosaženo naplňováním těchto prioritních os: 1. Podpora a rozvoj malého a středního podnikání na místní úrovni, vč. zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství Základním cílem této prioritní osy je dosažení přiměřeného rozvoje dynamiky zabezpečující pozitivní vývoj životní úrovně obyvatelstva. Hospodářský rozvoj řešené oblasti je nutné postavit na rozvojových impulsech vedoucích k restrukturalizaci ekonomiky, resp. k nastartování nových podnikatelských aktivit. Účelem je vytvořit mikroregion přitažlivý pro investory s účelnou odvětvovou strukturou podnikání využívající tradice a přednosti mikroregionu především v oblasti rozvoje cestovního ruchu, služeb a zpracování místních zdrojů. Vzhledem k významu zemědělské výroby pro ekonomickou stabilizaci venkovských oblastí je potřebné vytvořit mechanismus podpory rozvoje zemědělské výroby. Jednou z cest je integrace návazných oblastí jako je cestovní ruch, přírodní zdroje (produkce energetických plodin, využití obnovitelných zdrojů energie, vodní zdroje) a životní prostředí (mimoprodukční funkce zemědělské a lesnické výroby). Prioritní osa č. 1 bude naplňována zejména: • Podporou obnovy, rekonstrukcí nebo modernizací hospodářských budov; • Podporou obnovy nebo budování vhodných ploch a prostor pro nové podnikatelské činnosti - zejména pro činnosti s místní spotřebou, pro podnikání v tradiční regionální výrobě (zaměřené na spotřebu v turistickém ruchu); • Podporou pořizování technologií k úsporám paliv a energie; • Podporou pořizování strojového vybavení a služeb v oblasti péče o krajinu a její údržby v kulturním stavu; • Podporou pořizování strojového vybavení a služeb pro údržbu základní občanské vybavenosti a místní obslužnosti; • Podporou stavebního, technologického a strojového vybavení k využívání alternativních zdrojů energie s výjimkou velkých větrných elektráren; • Podporou pro zřizování a strojového vybavení dílen; • Podporou využití výsledků vědy a výzkumu v praxi, zavádění nových strojů a technologií; • Podporou investic ke zhodnocení místní produkce. 2. Podpora a rozvoj celoročního cestovního ruchu „Průmysl“ cestovního ruchu představuje v dnešní době jedno z nejrychleji rostoucích, ale současně i nejvíce konkurenčních prostředí, které vyžaduje stále nové a nové nápady. Region musí formovat svou image tak, aby zaujal i novou generaci turistů a rekreantů, kteří tráví na dovolených kratší dobu, ale utrácejí více peněz a hledají nové aktivity a služby uspokojující jejich potřeby nových a výjimečných zážitků. Ideální představa v hlavách turistů se spojuje právě s tímto. Obce, mikroregion i místní podnikatele mohou ve svém úsilí uspět pouze tehdy, pokud realisticky ohodnotí své zdroje, zváží všechna pro a proti, naplánují akce a projekty, které budou dostatečně pružně reagovat na poptávku – a především budou velmi aktivně nabízet své přednosti na trhu. Mikroregion Západní Krušnohoří má turistům co nabídnout v průběhu celého roku a je pouze na samotných subjektech, zda zvolí správný směr, který osloví potenciální návštěvníky, a zda se jim podaří místní přírodní, technický a kulturní potenciál vhodným způsobem využít. Prioritní osa č. 2 bude naplňována zejména: • Podporou obchodních akcí regionálního charakteru; • Podporou investičního vybavení a služeb pro pořádání obchodních akcí, jako jsou tradiční trhy, prodejní výstavy, různé soutěže regionálních nebo místních výrobků nebo jejich zpracovávání, kulinářské hody apod.; • Podporou investičního vybavení a služeb pro rozvoj jak letních, tak zimních sportovišť; • Podporou budování „prázdninových“ bytů ve venkovské oblasti pro rodinnou rekreaci na statcích apod.; • Podporou investičního vybavení a služeb pro ostatní ubytování turistů a rekreantů; • Cílenou a komplexní propagací služeb a možností, které jsou nabízeny v rámci mikroregionu; • Obnova a ochrana kulturního dědictví; • Podporou celkového zlepšení vzhledu venkovských oblastí. 3. Obnova technické infrastruktury a ochrana životního prostředí Strategické směry Mikroregionu Západní Krušnohoří jsou přímo ovlivněny polohou tohoto mikroregionu, a to jak z pohledu přírodních podmínek, tak také z pohledu jeho do jisté míry izolované příhraniční polohy. Tyto směry rozvoje nutně zahrnují také potřeby řešení projektových záměrů rozvoje v oblasti technické infrastruktury, jejíž úroveň je vzhledem k historickému vývoji aktura zahrnuje oblast infrastrukturních sítí (vodovody, kanalizace + ČOV, plynovody, rozvody elektrické energie) a další doplňující sítě podílející se na určení stupně rozvoje technické infrastruktury obcí mikroregionu (například veřejné osvětlení, místní rozhlas, informační sítě). Stěžejní význam má pro region obnova a údržba komunikací, a to jak místních, tak nadřazených, zajišťující jeho dopravní dostupnost v průběhu celého roku. Devizou velké části regionu je do jisté míry zachovalé životní prostředí, které je však nutné chránit. V této souvislosti se nabízí využívání obnovitelných zdrojů energie, pro které má horský region vhodné podmínky. Prioritní osa č. 3 bude naplňována zejména: • Zvyšováním kvality a průchodnosti regionálních a místních dopravních komunikací, zlepšením dopravní dostupnosti; • Zlepšováním kvality ekologické infrastruktury přispívající ke zvyšování přitažlivosti regionů a obcí; • Podporou vybavení obcí kvalitní infrastrukturní sítí (vodovody, kanalizace + ČOV, plynovody, rozvody elektrické energie); • Rozvojem prvků infrastruktury zvyšujících kvalitu a života v obcích (veřejné osvětlení, místní rozhlas, informační sítě); • Snížením zdravotních rizik a negativních vlivů na životní prostředí (hluk, emise) při podpoře vhodných technických a infrastrukturních opatření (obchvaty, protihlukové bariéry); • Řešením odpadového hospodářství. 4. Zvýšení kvality a atraktivity bydlení v horských a podhorských obcích Reliéf a příhraniční poloha mimo hlavní rozvojovou osu Ústeckého kraje je vedle nedostatku pracovních příležitostí hlavním důvodem, proč region není příliš atraktivní pro bydlení, což má za následek úbytek obyvatelstva stěhováním do měst v podhůří Krušných hor. Život na horách je všeobecně komplikovanější a vysoká zanedbanost horských, ale i podhorských obcí, kterou se nedaří již více než půl století zásadním způsobem řešit, tento problém atraktivity trvalého bydlení ještě dále prohlubuje. Prioritní osa č. 4 bude naplňována zejména: • Zlepšením občanské vybavenosti v horských a podhorských obcích (modernizace MŠ a ZŠ, výstavba dětských hřišť a sportovišť, investice do kulturních a společenských zařízení, podpora zdravotnických služeb v regionu, atd.); • Úpravou pozemků pro výstavbu nových obytných a hospodářských objektů; • Obnovou a využitím chátrajících objektů nacházejících se uvnitř sídelního útvaru; • Zlepšením urbanistického prostředí horských a podhorských obcí (zlepšení vzhledu obcí); • Údržbou a zvyšováním podílu zeleně v intravilánu obcí. 5. Rozvoj lidských zdrojů, rovných příležitostí, místní společnosti a kultury Jedním ze základních prvků udržitelného rozvoje venkovských obcí je obyvatelstvo, které bydlení na venkově nevnímá jako bariéru svého rozvoje, ale naopak žije na venkově, protože chce využívat výhod, které takovýto život přináší. Vliv na stabilizaci obyvatelstva na venkově má vytvoření podmínek pro jeho osobní rozvoj a následné pracovní uplatnění. Pro spokojený život na venkově je důležité také utváření místních společenství, která posílí vazby obyvatel na jejich bydliště a na sousedy a umožní řešit problémy vesnice společnými silami. Zvláštní pozornost je nutné věnovat ohroženým skupinám obyvatel venkovských obcí. Jedná se především o ženy a dlouhodobě nezaměstnané. U žen je nutné odstranit jejich handicap v možnostech společenského uplatnění. U dlouhodobě nezaměstnaných by se měly vytvářet pracovní návyky a pocit zodpovědnosti, což při životě na podpoře není možné. Současně je tato kategorie náchylná ke kriminální činnosti vč. drogové závislosti. Úspěšné zařazení této kategorie do společnosti je nutným předpokladem jejího dalšího rozvoje i rozvoje sociální struktury jednotlivých obcí. Partnerství a spolupráce mezi obcemi a dalšími subjekty v rámci mikroregionu Západní Krušnohoří je základní podmínkou pro řešení společných problémů mikroregionu. Navázání partnerství a spolupráce je i hlavním důvodem vzniku Místní akční skupiny. Žádané je však i navazování nových a prohlubování stávajících partnerství se subjekty působících vně mikroregionu, ať už se jedná o obdobná sdružení na české i německé straně hranice nebo subjekty, poskytující potenciál pro navázání přínosné spolupráce s jednotlivými členy MAS. Prioritní osa č. 5 bude naplňována zejména: • Podporou budování motivačních, rekvalifikačních a školicích zařízení; • Podporou dalších služeb pro zvýšení možností vzdělávání se a zapojení se do pracovního procesu apod.; • Vytvářením podmínek pro kulturní a společenské vyžití obyvatel řešeného území; • Integrací všech obcí a obyvatel do aktivit směřujících k vytvoření plnohodnotného občanského života ve všech částech řešeného území; • Aktivizací místních subjektů ze strany MZK či jednotlivých obecních úřadů (společná setkání, řízené diskuse, výměna zkušeností a příkladů dobré praxe) vedoucích k prohloubení spolupráce mezi veřejnou, neziskovou a podnikatelskou sférou uvnitř mikroregionu; • Přeshraniční spoluprací mezi obcemi, zájmovými skupinami a sdruženími a dalšími organizacemi. 4)Vlastní projekty MAS Mimo Leader+ - osvojování schopností a LEADER ČR 2007 MAS realizovala v odbodbí od 1.6.2006 do 31.5.2008 projekt Podpora vzdělávání v zemědělství v rámci SROP Ústeckého kraje.